My v Česku, v Evropě, žijeme v blahobytu. Životní úroveň, bezpečnost, sociální a zdravotní péče, a v nespolední řadě informační dostupnost jsou na historicky nejvyšší úrovni.

Samozřejmě nic není dokonalé a lidé byli, jsou a budou stále často s něčím nespokojeni. V médiích a na sociálních sítích je vždy ta negativní stránka věci jednoduššeji prezentovatelná. Tato tendence vede vždy lidi dávat nahlas najevo svůj nesouhlas, spíše než souhlas či pozitivní hodnocení libovolné skutečnosti.

Zároveň ale nespokojenost nemusí být vždy špatná. Nakonec může vést k identifikaci nedokonalostí a třeba i k jejich budoucímu zlepšení. Většina naší společnosti si už možná naši dobrou situaci uvědomuje, co si ale uvědomuje méně je právě ona informační stránka současného blahobytu.

Máme přístup k informacím.

Neomezený přístup.

Nemáme cenzuru.

Je svoboda slova.

Každý si může udělat názor na cokoliv podle svého vlastního uvážení. Každý může informace čerpat ze zdrojů, které se mu líbí nebo které ho zajímají. Je naší společenskou zodpovědností si toto uvědomovat a připomínat.

To znamená, informace čerpat, zpracovávat, neignorovat. Kriticky přemýšlet nejen nad tím, jestli je daná informace pravdivá či nikoliv, ale i nad tím, z jakých zdrojů tyto informace čerpáme. Dále je třeba uvažovat o tom, jakým způsobem je daný zdroj zainteresovaný do dané tematiky. Zda-li je nezávislý nebo záměrně zveličuje či zkresluje některá fakta. Jestli zbytečně používá eufemismy či disfemismy nebo se nám snaží vnutit určitý pohled na věc, který bychom podle našeho politického a společenského postavení měli jako celek mít.

V tomto informačním blahobytu je tudíž základní zodpovědností každého z nás identifikovat dezinformace či záměrně pokřivené informace a zabraňovat jejich šíření.

Tento stav informační dostupnosti přináší zároveň výzvy. Informací je zde obrovské množství, a mezi nimi se nachází spousta takových účelně vytržených z kontextu, zkreslených, “hoaxů” a dezinformací.

Každopádně, jedná se o lepší situaci, než kdybychom přístup k informacím vůbec neměli. Pokud nemůžeme svobodně a bez cenzury informace vyhledávat a zpracovávat, nemůžeme si udělat na svět vlastní názor.

Pojďme tedy využít naší blahobytné situace a informace čerpat, a zároveň si vytvářet přirozený návyk ověřování faktů před jejich dalším sdílením.